Poutnický betlém Adoptujte si postavu

Pro kostel Pražského Jezulátka připravujeme nový Poutnický betlém. Vyrábí ho pro nás malířka Martina Špinková ve spolupráci s DÍLO.work. Postavy jsou frézované do březového dřeva a barevně malované, vysoké kolem jednoho metru. Pokud byste chtěli, můžete si „adoptovat“ některou z postav a stát se tak jejím donátorem – vaše jméno (nebo jména), pokud nebudete proti, bude na oplátku zvěčněno na její zadní straně. Děkujeme.

Instalován bude v kostele na druhou neděli adventní, 7. prosince 2025.

Jak adoptovat postavu?

1. Vyberte si postavu

Níže se podívejte na tabulku s čísly a jmény postav. Jednotlivé postavy jsou pod stejným číslem nakresleny na plánku betléma. V pravém sloupci tabulky je částka, za kterou lze postavu adoptovat.

2. Zamluvte si adopci

Adopci postavy si zamluvíte skrze tento formulář. Pokud chcete potvrzení o daru, rádi vám ho vystavíme. Stačí si zakliknout ve formuláři tuto možnost. Obvykle potvrzení posíláme na konci roku.

3. Pošlete dar

Částku, za kterou postavu adoptujete, následně prosím pošlete na účet, nebo přes QR kód. Podrobnosti k platbě jsou napsané ve formuláři, jehož kopie vám po odeslání přijde do vámi zadaného e-mailu.

Pokud nebudete proti, vytvořená postava ponese zezadu vaše jméno/jména.

Slovo k betlému od autorky Martiny Špinkové

„Jak vyrobit dnes betlémskou dva tisíce let starou scénu do barokního kostela? Do kostela, do kterého putují lidé ze skoro celého světa? Je to troufalost, pustit se do betléma v kostele, kde „bydlí“ dítě Ježíš! Jak ho obléci, jak všechny obléci, jak velcí mají být, a kolik? Mají vypadat jako tehdy nebo jako my teď?

První betlém postavil, jak známo, svatý František z Assisi. A ten mi také odpověděl na mé otázky a dodal odvahu zkusit udělat asi bilióntý osmý betlém na světě…

František tehdy postavil betlém v jeskyni s tím, že ke starodávné události poputují tehdejší lidé a ocitnou se tak blizoučko té nejtišší a nejtěžší chvíle, kdy se stvořitel světa do svého stvoření zamiloval a najednou byl tu, na dosah. Malinký a veliký zároveň. Uvědomila jsem si, že to, co mi je od dětství na betlémech divné, třeba český sníh kol izraelské rodiny, moravský pekař s vánočkou nebo selka s husou u slona, je na nich zároveň i okouzlující. Když Bůh přijde na dosah, nemusíme se bát vyběhnout k němu tak, jak jsme, a tací, jací jsme. Opouštíme svůj svět a čas a snažíme se být mu chvilku nablízku. Chceme být součástí toho dávného světa a času. A také každé Vánoce být blízko úplně nového narození.

Poutnický betlém z té podivné eklektičnosti betlémů nevybočuje, naopak, oddaně si ji zvolil. Nazaretská rodina a pastýři se snaží držet původního místa a času, mudrcům od východu se oblečení za ta tisíciletí moc neproměnilo. Zvířata zůstávají také důstojně stejná. Ti, kteří k chatrné chýši běží, jsme ale už my, poutníci všeho druhu. Zdaleka nejdou karmelitán ani karmelitka, děti také přiběhly jen ze školy zpoza rohu, romská maminka to měla z Arbesova náměstí kousek a pan Olda sem putuje každou středu, když karmelitáni lidem bez domova rozdávají chleba. Muzikanti také nejeli zdaleka a cestu mají vychozenou. Junko z Japonska a Polyxena z Brazílie putovaly o dost déle. A anděl? Ten je kdykoli a kdekoli. Celou událost pak pozoruje hodně zpovzdálí prorok Izajáš: sleduje, jak dopadlo to, o čem prorokoval. Co si o tom ale myslí, nikdo neví.“

Martina Špinková

Červeně zabarvený řádek znamená, že je postava adoptovaná. Adopci postavy si zamluvíte skrze tento formulář.

Červeně zabarvený řádek znamená, že je postava adoptovaná. Adopci postavy si zamluvíte skrze tento formulář.